Vítejte na stránkách RYBÁŘSKÝ SVAZ RADKOVICE

Štika obecná (Esox lucius L.) žije u nás ve všech vodách, stojatých i tekoucích, které nejsou příliš znečištěny. Přirozenějším prostře- dím jsou pro ni vody teplejší, nížinné, ale vniká i do chladnějších vod pstruhových. Potravou [Štika]-y jsou vedle příležitostných úlovků žab, myší, mladých vodních ptáků - hlavně ryby všech druhů, jen stačí-li je pojmouti do své tlamy. [Štika] je nejdravější rybou našich vod, která při dostatku potravy žere stále; v takovém nadbytku vykazuje pak i velké přírůstky na váze, často i 1-2 kg za rok. Jako všechny ryby dovede též dlouho hladověti, pak však se nezastaví ani před rybou skoro tak velkou, jako je sama. Tření štik spadá u nás do časných dob jarních, záhy po odchodu ledu. Někdy je to již koncem února, při delší zimě - při nižší teplotě vody - se protáhne přes březen a duben, výjimečně až do začátku květ- na. Jest proto správně v Čechách [Štika] hájena od 1. led. do 15. čna, na Moravě jest stanovena doba hájení méně vhodně od 1. ún. do 30. dub. Též nejmenší zákonná délka jest v Čechách lépe stanovena 40 cm, než na Moravě, kde se nesmějí loviti [Štika]-y menší než 35 cm dl. Při tření vypouští jedna samice 50.000 až 150.000 nažloutlých, lepkavých jiker o průměru 2,5 mm, které se nalepují v provazcích nebo chuchvalcích na stonky vodních rostlin. Za 2-3 týdny se z jiker vykulí plůdek, který se přissává na listy a stonky rostlin nebo na jiné pevné předměty ve vodě a ve svislé poloze prožívá prvé dva týdny svého života; nepřijímá potravu a tráví ze svého žloutkového váčku. Teprve potom začne sháněti nižší vodní zvířenu, ale velmi záhy a podle příležitosti počne požírati plůdek jiných ryb nebo své menší sourozence. Období vývoje plůdku z jikry a prvé týdny jeho života jest kritické pro rozmnožování štiky, neboť stále hrozí potomstvu zkáza od četných nepřátel a nepříznivými vlivy přírodními. Soustavné a cílevědomé zarybňování vod [Štika]-ou děje se jednak její ochranou v době tření před pytláky, před vyschnutím trdlišť v jarních měsících, zřizováním umělých trdlišť na vhodných místech, hubením okounů, kteří jsou velkými nepřáteli štičího plůdku, a hlavně vysazováním plůdku, získaného umělým výtěrem a líhnutím ve speciálních přístrojích; nejvíce se k tomu užívá Zugských a MacDonaldových lahví. Vyvíjející se jikry jsou v nich nadnášeny proudem vodním, aby se neslepovaly; ztráty na jikrách činí pak jen 30-40%. Při teplotě vody 8-10° C objeví se na jikrách oční body za 7-10 dnů a plůdek se líhne asi za 14 dní. Jest přibližně 6 mm dlouhý a nejlépe se transportuje a vysazuje, když strávil polovinu svého žloutkového váčku.

[Štika] je jedna z našich nejdůležitějších hospodářských ryb; její bílé, pevné a chutné maso jest na trhu dobře placeno. Lze ji chovati téměř ve všech vodách, snadno se rozmnožuje, snáší poměrně dobře uchování v haltýřích a sádkách, i transport. K oblíbenosti [Štika]-y v otevřených vodách přispívá i okolnost, že jest jednou z nejlepších sportovních ryb. Při rozhodování o chovu [Štika]-y nutno však zachovávati určitá pravidla. V žádném případě nepatří [Štika] do pstruhových rybníků, do třecích rybníků a plůdkových výtažníků všeho druhu a do pstruhových vod otevřených. Naopak se doporučuje chovati [Štika]-u v kaprových výtažnících a v rybnících hlavních s přebytkem plevelných ryb, které by ubíraly potravu kaprům a snižovaly tak výnos rybníků. Při tom nutno přizpůsobiti velikost nasazovaných štik velikosti chovaných kaprů, aby se [Štika]-y nemohly státi jejich konsumenty. Vysazuje se proto do výtažníků jen štičí plůdek a malá násada, do kaprových rybníků pak větší násada. R. P.                                                                                                                          

Plotice obecná                                                                                      Plotice obecná (Rutilus rutilus) je nedravá ryba z čeledi kaprovitých                                                                  

Říše:	Živočichové (Animalia)
Kmen:	strunatci (Chordata)
Podkmen:	obratlovci (Vertebrata)
Podtřída:	paprskoploutví (Actinopterygii)
Řád:	máloostní (Cypriniformes)
Čeleď:	kaprovití (Cyprinidae)
Rod:	plotice (Rutilus)

   Vzhled a velikost

Plotice je typickým zástupcem tzv. bílých ryb. Má ze stran zploštělé tělo, stříbřité boky a tmavý hřbet i ploutve. Pouze břišní ploutve a někdy i řitní ploutev bývají zbarvené do červena. Dorůstá obvykle do délky 30 cm a hmotnosti 0,25–0,30 kg. Největší exempláře však mohou měřit až 45 cm a vážit kolem 1,5 kg.

 Rozšíření a ekologické nároky

Plotice obecná je vůbec nejrozšířenější rybou České republiky. Obývá stojaté i tekoucí vody, vyhýbá se pouze pstruhovému pásmu. Nejvíce jedinců žije v přehradních nádržích a v úsecích cejnového pásma řek s tvrdým dnem.

 Způsob života a potrava

Plotice žije v hejnech a je poměrně plachá. Mladší exempláře se živí především planktonem, starší pak drobnými živočichy i rostlinami, např. řasami.